Je krásně. V 7:45 opět protahovačka na molu. Tentokrát EvaK využila židlí, co patřily k přístavní restauraci a máme je jako cvičební pomůcky.

Snídaně je jen klasika, protože si dáme jen menší dvouhodinovou projížďku a dostaneme pak oběd.

Brífing.

Vyrážíme výjimečně celé osazenstvo lodě společně po chodníčku podél moře. Mali Lošinj a pak líbivé zátoky. U vily Franze Josefa I. máme přestávku, EvaK pojmenovává všechny možné kousky fauny a flóry, co se tam nalézají. Ukazuje rostlinku podobnou kmínu – dá se jíst, ale není dobrá.

Pak se rozdělujeme, část pokračuje podél pobřeží a já jedu s Lahoďáky – chceme jet kratší a rychlejší cestu, abychom nemuseli zas finišovat jako včera – v 11:10 má Silva odplouvat. Ale zabloudíme za Malim Lošinjem, takže nakonec stejně finišujeme a dojíždíme jen tak tak. Jako odměnu najdu ve svém zavazadle na lodi plechovku Plzně, na kterou jsem zapomněla a je to teda lahůdka oproti těm místním pivům…

Asi 19 km.

Odplouváme, čeká nás plavba spojená opět s půlhodinovou koupačkou a malý oběd:

• špagety s glajdou (nějaké mleté maso). Parmazán,
• zelný salát.

Dáváme si lodní točené. Lezu na horní palubu a dopisuju deník. Přišla jsem tak o EvinuK přednášku o jejích úlovcích.

Je krásně. Peču se na palubě a přichází zážitek – Ivan s posádkou nám pro radost rozbaluje plachty a plachtíme. Rychlost cca 2 km/h…

Po nějaké době k plachtám přidal i motor a blížíme se k ostrovu Molat, přístav Zapunter. Ostrov Molat má prý jen asi 100 obyvatel, z toho městečko Molat asi 38 ks.

Mám strašně ztuhlé stehenní svaly, a tak se rozhoduju, že Molat si zaběhnu – třeba se mi ty svaly tím rozvolní. Ivana má stejný nápad a běžet půjde i Petr.

Je vedro, dáváme si na hlavu mokré šátky. Ostatní sedlají kola. Vybíháme a postupně nás všichni na kolech předjíždějí. Petr běží vedle Jany, která jede na kole a brzy se nám ztratí z dohledu i se všemi cyklisty.

Stehna mě mučí a neposlouchají (to mám za to, že jsem silně letos podcenila cyklopřípravu) a v kombinaci s horkem to neprobíhá tak, jak jsem si představovala. Do přístavu Molat vbíháme po 55 minutách (cca 8,5 km). Silva tam ještě není a ani nikdo z našich – všichni ještě trajdají někde po ostrově a my jsme si nevzaly žádné peníze, takže si ani nemůžeme dát pivo. Tragédie.

Postupně se všichni sjíždějí – včetně Silvy.

K večeři

• se grilují ryby - lokardy.
• Polívka je vývar,
• k rybě úžasné brambory s cibulí a rajčata.
• Na závěr jablečný štrůdl.

Pár se nás přesunuje z jídelny (salónu) ven a přicházíme tak o další EvinuK přednášku, což EvaK těžce nese. Stáňa s Michalem vytahují whisky Laphroaig, kterou někteří z nás barbarů včetně mě neumí vychutnat – podle mě smrdí a chutná jako lysol – a to jsem teda lysol nikdy nepila (-:

Míša se Zuzkou přinášejí Metaxu, Petr s Janou brandy. Jsem trochu mrtvá, plánuju jít dřív spát, Martina šla rovnou po večeři. Eva říká, že půjde, až půjdu já, ale nechávám se ukecat na panáky, tak Eva nakonec odchází beze mě. Přisedá k nám i Zdeněk, vyprávějí se ruské vtipy atp.

Končíme všichni ve 23:30 – na minulou noc byly připomínky, že jsme dlouho hlučeli…

• Zpět
• Pokračuj