Ráno je horší počasí, pod mrakem, ale na kolo příjemně. Rozcvička na horní palubě už za plavby (v 7 h Silva odstartovala směr ostrov Ugljan, přístav Muline).

Snídaně: těstoviny s tuňákem a klasika.

EvaK se Zdeňkem vyhlašují soutěž o nejzajímavější zvíře nebo rostlinu, zachycené na fotce.

Brífing – čeká nás asi 70 km nebo – pro bikery – 100 km. Jsou ale možné různé další varianty. Tento den skoro všichni olejujeme a přifukujeme kola. Já razím s „dámským“ týmem na těch 70 km, pořád ještě nemám ty nohy ok. Beru si „ruce“ (návleky na ruce) – a dobře jsem udělala.

Je cca 9:30. Vyrážíme z Muline. Vzápětí hned zastavujeme a fotíme se s oslíkem, který na nás kouká z ohrady. Pak tedy směr Ugljan – Kukljica – po mostě přejezd na ostrov Pašman. V plánu je dojet až do Tkonu, ale u odbočky na obec Pašman se shodujeme, že cesta do Tkonu nám až tak nic nepřinese (prostě furt pryč po velké silnici) a že mnohem lepší bude, když se začneme vracet už teď a ušetřený čas využijeme na hospodu.

Takže v Pašmanu na pobřeží hospoda – dávám pivo a rajskou polívku. Taky je tam pošta, tak s Evou vyřídíme nějaké pohledy.

Pokračujeme zpátky na Ugljan – snažíme se najít nějakou cestu podél moře, ale 3 pokusy skončily neúspěšně, akorát jsme se různě poškrábali o trní apod. Tak se poraženě vracíme na hlavní silnici a pak už svištíme na ostrov Ugljan, kde nás v přístavu Kukljici má čekat Silva. Tentokrát dojíždíme úplně v pohodě – s časovou rezervou.

Ujeto 67 km.

Začíná poprchávat. Zjišťuju, že mám z toho bloudění na lýtku úžasný šlinec (Mirčin komentář:“Každý správný závodník má na lýtku převodník.“)

Sprcha, kafíčko, psaní deníku.

V 18:15 dorazili bikeři, mají cca 88 km. Ivana hlásí, že makadam byl hodně náročný, ale Míša samozřejmě chrochtá blahem, jak si to užil.

Čekáme na večeři – v přístavu narvaném loďmi, Míša lepí. Jediní, kdo ještě vůbec nedorazili, byli Zdeněk s EvouK (-:

Večeře začíná, Zdeněk s EvouK přijíždějí během polívky (hrachové), omlouvají se – museli otestovat jednu hospodu a místní je litovali kvůli prohibici (zrovna v té době propukla v Česku aféra s metylakloholem), a tak museli testovat i rakiji…

• Večeře pokračuje bramborovou kaší s „tykvováky“ (něco jako bramboráky, ale z tykví)
• a s vepřovým (Míša je spokojen).
• Okurky
• a pomeranč.

Po večeři točené a dopisuju deník. Lahodi bílé víno Graševina (55 kn/l), Kočí si berou pivo ven, my zůstáváme v salonu. Kecáme s Lahoďáky, Evou, Martinou, přidal se i Zdeněk. Ten ale záhy odpadá (že by důsledky té rakije…?) a my se hrneme za ostatními k venkovnímu sezení. Je tam už kupa lidí, dominikánský rum, s EvouK se řeší botanické úlovky – Boženka má mimózu, Marcela „něco“, co neví ani EvaK, co je – nazýváme to tedy pracovním názvem „sluka“, což se stalo po zbytek plavby pojmem pro všechno, co neznáme.

(Po dovolené nám EvaK napsala, že to byla hálka mšice Baizongia pistaciae cizopasící na pistácii.

Dáváme další piva, začíná perfektní bouřka – hezky s blesky a pořádným hřměním. Přichází Zdeněk, aby nás upozornil na večerku, a tak jdeme spát. Celou noc lilo.

• Zpět
• Pokračuj